Podle exkluzivního průzkumu agentury SANEP, který byl vypracován pro Společnost pro obranu svobody projevu (SOSP), se více než polovina Čechů bojí otevřeně vyjádřit své názory. Téměř 61 % dotázaných považuje v případě šíření nepravdivých informací za nejvíce nebezpečnou provládní propagandu bagatelizující energetickou a ekonomickou krizi. Skoro dvě třetiny respondentů si myslí, že s tzv. dezinformacemi, jakožto s přirozeným jevem doprovázejícím demokracii, není třeba bojovat novou legislativou, ale diskusí a vzděláváním. Nejvíce se lidé bojí otevřeně vyjadřovat k migraci, covidu a otázkám pohlaví a manželství.

Tlak na omezování svobody projevu neustále sílí

Rostoucí tlak na omezování svobody slova a pokusy o zavádění cenzury, a to jak ze strany digitálních platforem, tak i Evropské unie a české vlády, vyvolávají oprávněně u veřejnosti stále více otázek. Bojí se Češi otevřeně vyjadřovat své názory? Mají pocit, že se do jejich životů vrací cenzura? O čem se lidé dnes bojí mluvit? A je potřeba zavádět novou legislativu a bojovat s dezinformacemi? Nejen na tyto otázky přináší odpovědi tento exkluzivní průzkum realizovaný pro Společnost pro ochranu svobody projevu.

Výsledky průzkumu ukazují na to, že lidé se stále více obávají o svobodu slova, a naznačují rozpor mezi názorem veřejnosti a kroky, které vláda v otázce svobody projevu a cenzury podniká. Na základě získaných výsledků lze konstatovat, že svoboda projevu představuje pro českou společnost jeden z nejdůležitějších prvků demokracie. Její hodnota spočívá v různých pohledech na věc a otevřeném dialogu, který podporuje vzájemné porozumění. Neuvážené kroky vlády a unáhlené implementace unijní legislativy mohou nenávratně poškodit prostor, v němž se stále ještě mohou vést svobodné veřejné debaty a kde může být politika soutěží myšlenek bez diskriminace nepohodlných autorů. V opačném případě se vracíme do doby normalizace, kterou mnozí z nás ještě pamatují.

Více než polovina českých občanů se bojí otevřeně vyjádřit své názory (54,7 %). Mezi nejčastější důvody patří obava z výpovědi či diskriminace v práci, šikana na internetu (v obou případech většina respondentů) a narušení vztahů s přáteli a kolegy (dvě pětiny respondentů).

Lidé se bojí nejčastěji vyjadřovat k migraci a covidovým otázkám. Znepokojující je i častá obava otevřeně vyjádřit svůj názor na manželství, rodinu či pohlaví a na volební výsledky.

Většina Čechů má pocit, že se do našich životů vrací cenzura. Jednoznačné ne uvedlo pouhých 17,8 % respondentů. Dále téměř tři pětiny respondentů uvedlo, že se již s nějakou formou cenzury setkalo (59,7 %).

Mezi nejčastější případy cenzury, s nimiž se respondenti setkali, uvádějí cenzurní zásahy v médiích nebo blokované profily na sociálních sítích (71,2 %)). Přes 13 % respondentů se samo stalo oběťmi cenzury.

Skoro dvě třetiny Čechů si myslí, že s nepravdivými informacemi není třeba bojovat. Výskyt tzv. dezinformací vnímají jako nedílnou součást pluralitní demokracie. Výsledky průzkumu naznačují rozpor mezi názorem veřejnosti a kroky, které vláda a některé politické neziskovky v otázce omezování svobody projevu podnikají.

Zcela jasno mají Češi i v tom, kdo by měl určovat, co je, a co není (ne)pravdivá informace. Téměř 86 % respondentů by posouzení nechalo na soudech. Více než tři čtvrtiny dotázaných je přesvědčeno, že o tom, co je, a co není nepravdivá informace, nemá rozhodovat stát. Více než polovina je přesvědčena, že často nelze určit, co pravda je, a co není.

Více než dvě třetiny dotázaných se domnívá, že nepravdivé informace šíří především vládní politici. Téměř 60 % zařadilo mezi jejich šiřitele veřejnoprávní média a jen o málo méně i média mainstreamová.

Jako nejvíce nebezpečnou respondenti vnímají provládní propagandu bagatelizující energetickou a ekonomickou krizi (více než tři pětiny dotázaných). Téměř s totožnými výsledky jsou na dalších místech zmiňovány proukrajinská a proruská propaganda o válce na Ukrajině.

V jedné z klíčových otázek průzkumu vyšlo najevo, že skoro dvě třetiny dotázaných považuje současné zákony týkající se svobody projevu, které již nyní postihují výhrůžky násilím, dětskou pornografii a šíření poplašné zprávy, za dostatečné a že není třeba zavádět novou legislativu.

Téměř 90 % všech respondentů čerpá informace ze sociálních sítí a digitálních platforem. Z velkých zpravodajských webů získává informace 57,8 %. Ostatní zdroje informací používá výrazně méně lidí. Pouze 6 % dotázaných sleduje weby označované za „dezinformační“, což neodpovídá obrovské pozornosti ze strany státu a médií, které se jim často dostává.

Z digitálních platforem se nejvíce používá YouTube, výrazně méně Facebook a Instagram. Twitter využívá zhruba 9 % dotázaných a 11 % sociální sítě vůbec nepoužívá.